Goebbels/Baarová, citová válka na jevišti divadla Komedie

Jeviště zabírá první části řad. Je nahnuté, stejně jako jsou nahnuté osudy dvou hlavních hrdinů. Setmí se, hraje se bez opony, bez příkras, vypráví se pravda holá a skutečná. Nezakryje ji ani vrstva make-upu Barrové, který se rozpouští spolu s její maskou femme fatale. Neschová ji ani Goebbels za svůj intelekt a znalosti.

Hra Goebbels/Baarová je dílem autorů Olivera Reese (režiséra, dramaturga a současného ředitele divadla Schauspiel Frankfurt)  a Dušana D. Pařízka (režiséra, ředitele Pražského komorního divadla Komedie). Každý ze scénáristů si vzal svého „národního hrdinu“ a napsal jejich výpověď. První část scénáře Goebbels – Samomluva je odrazem deníkových zápisů a projevů Josepha Goebbelse. Dramatický text, který z člověka dělá čím dál nelidštější monstrum, chladnokrevné a lhostejné. Naopak část Dušana D. Pařízka se snaží o výpověď a o očistu slavné divy, která šlápla vedle a své stigma si nese až do konce života. Autor ji volně zpracoval na motivy knihy Útěky od Josefa Škvoreckého.

On – Joseph Goebbels vyjde na jeviště, kulhajíc. Vypráví. O svém dětství plném posměchu spolužáků. O svém dospívání a touze po ženách. O tom, jak mu byla zima a šel se ohřát. Na schůzi NSDAP.

Ona – Lída Baarová, sedí na filmové stoličce v rohu, ličí se a obléká. Hvězda se připravuje na svou životní roli. Na krátký okamžik se oba setkají, když přeskočí ona pověstná jiskra. Ona si vezme lahev šampaňského, posadí se, zapálí si cigaretu. A mluví. Ne o svém dětství a nenaplněné touze. Mluví jen o něm, o osudové lásce svého života. Josephu Goebbelsovi.

Jednoduchost scény i vyprávění je protipólem složitosti života jeho dvou propagonistů. Dva monology, které se jen na okamžik protnou, tvoří celek, který funguje neobyčejně drsně a drásavě. Martin Pechlát je Goebbels expresivní, zoufalý, zpocený, nelidský a monstrozní. Jeho výkon ovládne jeviště nejen v přeneseném slova smyslu, ale i doslovném, svíjí se na zemi, masturbuje a boří hranice mezi hledištěm a pódiem.

Oproti tomu Gabriela Míčová je v roli osudové ženy na první pohled klidná, vyrovnaná, arogantně kouřící cigaretu. Sedí, popíjí, nepotřebuje velká gesta. Zůstává dámou, i když klečí na kolenou a volá o pomoc. Nedostižná, sražená a plačící. Neschopná překročit stín svého provinění.

Divadlo Komedie se snaží o progresivní činohru, která překračuje rámec běžně uváděných her. Daří se mu to na výbornou, a to jak zpracováním jednotlivých inscenací, tak i jejich výběrem. Goebbels i Baarová tuto pověst jen potvrzují.

Láska zničila život jedné krásce a byla epizodkou pro jednoho nacistu. Jejich spojení na jevišti funguje dokonale, bere dech a mrazí. Tak jako mrazilo ve skutečnosti. Zvlášť když ona na prknech Divadla Komedie před pár lety stála, krásná a zářivá. A on tu možná seděl, ošklivý a pokřivený.

Napsáno pro server www.studentpoint.cz