Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ráno ve třech

30. 07. 2009 18:32:05
Posedávala jsem u stolu, bavila se, smála se a pak si ho všimla. Sexuální loudilové stojí u baru a koukaj do čeho by píchli. Taky tam takhle postával. Vysokej, tmovlasej. Skoro můj typ. Skoro. Trochu jsem ho znala. Z vyprávění. Prej ho má děsně velkýho (to o sobě tvrdí on). Spal s jednou mojí známou ( - Chápeš to? Ten kretén o mě bude vykládat, že jsem s nim spala! Jsem snad padlá na hlavu? - ). Jo a taky to břicho . Má ho fakt děsně pevný (na třicátníka).

Seděla jsem u toho stolu a pak připlul. Tak nějak fascinovaně zíral k našemu stolu celou dobu. S mojí kamarádkou jsme byly asi dobrej cíl. Zpočátku lichotil, byl milej, připaloval cigarety a tak.... Pak to ale začlo. Svěsil oči i ramena. A spustil milostnou serenádu.

- Jsem ženatej. Mám dvě krásný děti. Ale prosím tě, řekni mi, proč mě ty ženský nechtěj? –

Soucitně jsem ho poplácala po rameni.

- Jó hochu, tak to vážně netuším. –

- Přitahuju tě jako chlap? –

Koukala jsem ještě chvíli.

- Musim na záchod. –

Když jsem se vrátila, seděl vedle mojí kamarádky. Zase ten podvěšenej pohled, ani jsem nemusela slyšet, co říká.

Ráda pozoruju a tak jsem pozorovala. Zatímco on se sunul k ní, kamarádka se sunula od něj. Zatímco on na ní mohl oči nechat, kamarádka marně těkala a hledala záchytný bod. Když už byla v rohu a vypadalo to, že vybourá zeď, rozhodla jsem se tu chuděru zachránit.

Loudavě jsem se vydala ke stolu a vymýšlela důvod, proč se musíme zdejchnout. Už jsem se skoro dotkla jejího ramene, když jsem ztuhla v půli pohybu. Najednou, jakoby se zastavil čas, všechno znehybnělo a po schodech šel ON. ON vypadá asi takhle, metr šedesát, trošku kulatej, nenápadnej, schovanej pod čepicí. Miluju ho asi sto let. Já a dalších sto holek. Jen, co se do baru zase vrátil život, blondýna se usmála a otřela se o něj. Jen co jsem se znovu poprvé nadechla, bruneta ho pohladila po rameni a zašeptala mu něco do ucha. Posadila jsem se ke stolu.

Jak to psala ta Adina po té, co spatřila Goebbelse? - Jako když kobra hypnotizuje ptáčka? Nějak tak to bylo. Nějak tak to je. Ještěže není válka. Blížil se k našemu stolu, oči zapíchnuté naším směrem. Jsem malej ptáček a chystá se mě sežrat kobra.

Ráno jsem rozlepila jedno oko. 13:24. Otočila jsem hlavu. Vedle mě další dvě postavy. Zděšeně jsem se posadila. Spal tam ON. A vedlě něj ještě ona. Má drahá přítelkyně.

Podívala jsem se na sebe. Mám punčošky. Mám šatičky. Aspoň že tak. Mám i kabátek. Mám i botičky. Jak vidno, přežila jsem to ve vší počestnosti. Vytáhla jsem idolovu ruku z pod sukýnky, zula si botky a zkontrolovala, jestli si ta potvora náhodou neužívala víc než já. Všechno se zdálo být v pořádku.

Při smejvání včerejších hříchů mi začalo svítat. Koupelna. Tam měl ON původně spát. Včerejší noc. Ženatý zoufalec byl kamarád idola. Idol se s námi seznámil, panáky zaplatil. Pak nějaký víno. Všechno je rychlejší, zábavnější, uvolněnější. Osmdesátky v Lucerně. Osmdesátky v Lucerně? Achjo, člověk dělá kvůli chlapům samý kokoťárny. Zoufalec se někam vytratil. Tanec a nějaká ranní hodina. Začíná svítat. Kafe z mekáče. Východ slunce u Vltavy. ....Jak se dostali oba dva do mé postele, už netuším.

Smyla jsem poslední šminky a posadila se do kuchyně. Brzy se začlo trousit i ostatní osazenstvo mé postele. ON jen přišel, dal si kafe a měl se k odchodu.

- Tak brzo? Vždyť jsme si ještě nic neužili?! –

- No jo holčičky, to jste si měly vzpomenout dřív. –

Usmál se, políbil nás a zabouchnul dveře. Podívala jsem se na kamarádku. Jen tam seděla, přiblble se usmívala.

- Myslíš, že ještě někdy přijde? –

Autor: Klára Hüttlová | čtvrtek 30.7.2009 18:32 | karma článku: 21.43 | přečteno: 5434x

Další články blogera

Klára Hüttlová

Proč se učíš švédsky? (2. část)

Sever je zkrátka návykovej. Jednou přeplujete Öresund (slabším povahám ostatně stačí nalodit se v Rostocku směr Dánsko) a jste chyceni. To vám řeknou všichni u nás v kurzu a nejen tam. Vážně. Chcete-li si zachovat jasnou mysl, bystrý úsudek, klidné spaní a i nadále se pohupovat na měkkém obláčku sladké nevědomosti, rozhodně nepřemýšlejte nad severem. (První část naleznete tady)

13.4.2015 v 22:19 | Karma článku: 10.09 | Přečteno: 555 | Diskuse

Klára Hüttlová

Proč se učíš švédsky? (1. část)

Sever je zkrátka návykovej. Jednou přeplujete Öresund (slabším povahám ostatně stačí nalodit se v Rostocku směr Dánsko) a jste chyceni. To vám řeknou všichni u nás v kurzu a nejen tam. Vážně. Chcete-li si zachovat jasnou mysl, bystrý úsudek, klidné spaní a i nadále se pohupovat na měkkém obláčku sladké nevědomosti, rozhodně nepřemýšlejte nad severem.

11.4.2015 v 22:13 | Karma článku: 10.94 | Přečteno: 758 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Pavlína Dvořáková

Kdo by nechodil rád do kina?

Nedávno jsem někde četla, že lidi stále méně častěji chodí do kina. To pro mě je návštěva kina vždy zážitkem...

24.6.2017 v 9:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Slunce svítilo i v noci (I.)

(Povídka) Robert Bangoura sledoval z okna ubíhající kulisy římského předměstí. Kardinál propuštěný z kurie nepromluvil od chvíle, kdy nasedl do taxíku, který řídil stejně mlčenlivý společník. Poslední mohykán opouštěl Řím tiše.

24.6.2017 v 5:00 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 408 | Diskuse

Jan Jílek

Čtu opravdu, co čtu?

Včera. Divadelní zkouška v malém, příjemném sálu a nakonec zajímavá diskuse, která strhla všechny účastníky. Hrajeme dnes.

24.6.2017 v 3:05 | Karma článku: 8.95 | Přečteno: 309 | Diskuse

Karel Ábelovský

Woknoviny - úvaha o tlusté čáře

... a nejen za minulostí - nehledejte zde však souvislost s minulostí komunistickou, resp. socialistickou a ani s Listopadem, jakkoliv se taková asociace asi mnohým, tedy těm s pamětí, jistě nabízí - varování "odnikud nikam" blog.

23.6.2017 v 15:07 | Karma článku: 7.88 | Přečteno: 120 | Diskuse

Luděk Bouška

Modlitba za ovoce ducha

Modlitba za ovoce ducha inspirovaná textem listu Galatským 5,23: Ovoce Ducha Božího je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.

23.6.2017 v 12:00 | Karma článku: 8.69 | Přečteno: 172 | Diskuse
Počet článků 75 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2576
Prý vypadám exoticky a mám docela hezký … oči. Miluju umění, muže (někdy, některé) a ženy. Často tlachám v kavárnách a občas hraju divadlo. Jsem naivní cíťa a podle toho tento blog vypadá.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.