Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ráno ve třech

30. 07. 2009 18:32:05
Posedávala jsem u stolu, bavila se, smála se a pak si ho všimla. Sexuální loudilové stojí u baru a koukaj do čeho by píchli. Taky tam takhle postával. Vysokej, tmovlasej. Skoro můj typ. Skoro. Trochu jsem ho znala. Z vyprávění. Prej ho má děsně velkýho (to o sobě tvrdí on). Spal s jednou mojí známou ( - Chápeš to? Ten kretén o mě bude vykládat, že jsem s nim spala! Jsem snad padlá na hlavu? - ). Jo a taky to břicho . Má ho fakt děsně pevný (na třicátníka).

Seděla jsem u toho stolu a pak připlul. Tak nějak fascinovaně zíral k našemu stolu celou dobu. S mojí kamarádkou jsme byly asi dobrej cíl. Zpočátku lichotil, byl milej, připaloval cigarety a tak.... Pak to ale začlo. Svěsil oči i ramena. A spustil milostnou serenádu.

- Jsem ženatej. Mám dvě krásný děti. Ale prosím tě, řekni mi, proč mě ty ženský nechtěj? –

Soucitně jsem ho poplácala po rameni.

- Jó hochu, tak to vážně netuším. –

- Přitahuju tě jako chlap? –

Koukala jsem ještě chvíli.

- Musim na záchod. –

Když jsem se vrátila, seděl vedle mojí kamarádky. Zase ten podvěšenej pohled, ani jsem nemusela slyšet, co říká.

Ráda pozoruju a tak jsem pozorovala. Zatímco on se sunul k ní, kamarádka se sunula od něj. Zatímco on na ní mohl oči nechat, kamarádka marně těkala a hledala záchytný bod. Když už byla v rohu a vypadalo to, že vybourá zeď, rozhodla jsem se tu chuděru zachránit.

Loudavě jsem se vydala ke stolu a vymýšlela důvod, proč se musíme zdejchnout. Už jsem se skoro dotkla jejího ramene, když jsem ztuhla v půli pohybu. Najednou, jakoby se zastavil čas, všechno znehybnělo a po schodech šel ON. ON vypadá asi takhle, metr šedesát, trošku kulatej, nenápadnej, schovanej pod čepicí. Miluju ho asi sto let. Já a dalších sto holek. Jen, co se do baru zase vrátil život, blondýna se usmála a otřela se o něj. Jen co jsem se znovu poprvé nadechla, bruneta ho pohladila po rameni a zašeptala mu něco do ucha. Posadila jsem se ke stolu.

Jak to psala ta Adina po té, co spatřila Goebbelse? - Jako když kobra hypnotizuje ptáčka? Nějak tak to bylo. Nějak tak to je. Ještěže není válka. Blížil se k našemu stolu, oči zapíchnuté naším směrem. Jsem malej ptáček a chystá se mě sežrat kobra.

Ráno jsem rozlepila jedno oko. 13:24. Otočila jsem hlavu. Vedle mě další dvě postavy. Zděšeně jsem se posadila. Spal tam ON. A vedlě něj ještě ona. Má drahá přítelkyně.

Podívala jsem se na sebe. Mám punčošky. Mám šatičky. Aspoň že tak. Mám i kabátek. Mám i botičky. Jak vidno, přežila jsem to ve vší počestnosti. Vytáhla jsem idolovu ruku z pod sukýnky, zula si botky a zkontrolovala, jestli si ta potvora náhodou neužívala víc než já. Všechno se zdálo být v pořádku.

Při smejvání včerejších hříchů mi začalo svítat. Koupelna. Tam měl ON původně spát. Včerejší noc. Ženatý zoufalec byl kamarád idola. Idol se s námi seznámil, panáky zaplatil. Pak nějaký víno. Všechno je rychlejší, zábavnější, uvolněnější. Osmdesátky v Lucerně. Osmdesátky v Lucerně? Achjo, člověk dělá kvůli chlapům samý kokoťárny. Zoufalec se někam vytratil. Tanec a nějaká ranní hodina. Začíná svítat. Kafe z mekáče. Východ slunce u Vltavy. ....Jak se dostali oba dva do mé postele, už netuším.

Smyla jsem poslední šminky a posadila se do kuchyně. Brzy se začlo trousit i ostatní osazenstvo mé postele. ON jen přišel, dal si kafe a měl se k odchodu.

- Tak brzo? Vždyť jsme si ještě nic neužili?! –

- No jo holčičky, to jste si měly vzpomenout dřív. –

Usmál se, políbil nás a zabouchnul dveře. Podívala jsem se na kamarádku. Jen tam seděla, přiblble se usmívala.

- Myslíš, že ještě někdy přijde? –

Autor: Klára Hüttlová | čtvrtek 30.7.2009 18:32 | karma článku: 21.43 | přečteno: 5440x

Další články blogera

Klára Hüttlová

Proč se učíš švédsky? (2. část)

Sever je zkrátka návykovej. Jednou přeplujete Öresund (slabším povahám ostatně stačí nalodit se v Rostocku směr Dánsko) a jste chyceni. To vám řeknou všichni u nás v kurzu a nejen tam. Vážně. Chcete-li si zachovat jasnou mysl, bystrý úsudek, klidné spaní a i nadále se pohupovat na měkkém obláčku sladké nevědomosti, rozhodně nepřemýšlejte nad severem. (První část naleznete tady)

13.4.2015 v 22:19 | Karma článku: 10.09 | Přečteno: 562 | Diskuse

Klára Hüttlová

Proč se učíš švédsky? (1. část)

Sever je zkrátka návykovej. Jednou přeplujete Öresund (slabším povahám ostatně stačí nalodit se v Rostocku směr Dánsko) a jste chyceni. To vám řeknou všichni u nás v kurzu a nejen tam. Vážně. Chcete-li si zachovat jasnou mysl, bystrý úsudek, klidné spaní a i nadále se pohupovat na měkkém obláčku sladké nevědomosti, rozhodně nepřemýšlejte nad severem.

11.4.2015 v 22:13 | Karma článku: 10.94 | Přečteno: 770 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Pavla Kolářová

Čtyři roky je dlouhá doba...

Dneska se dopustím takové menší bilance. Přesně před čtyřmi roky jsem pojala ten odvážný (možná i šílený) nápad začít zveřejňovat na blogu své výmysly a nesmysly. Důvody, které mne k tomu vedly, se bohužel do perexu nevejdou, ...

20.9.2017 v 8:38 | Karma článku: 7.72 | Přečteno: 147 | Diskuse

Tomáš Kubín

Tma v registru

Předvolební řeči o tom, že EET rozhodně ne, protože ne každý podnikatel je ve vztahu ke státu nepoctivý a registr smluv určitě ano, protože veřejná správa by mohla zhasnout a věřit se jí nedá, jsou pokrytecké.

19.9.2017 v 19:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 |

Eva Dreyová

Motýlí dilema

V životě by mě nenapadlo, že se vážně dožiji psychoideologicko-politického hybridu alá Engels-Duhring-Hegel-Jung-Marx a další. A že to fakt bude implementováno naprosto vážně, zaníceně do všech hlav.

19.9.2017 v 13:36 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 189 | Diskuse

Roman Janas

Koho budu volit

Myslím si, že jsem ve věku, kdy už můžu částečně hodnotit. A není to moc příjemné. Jako dítě jsem si myslel, že jsem nesmrtelný a opravdu se cítil bezpečně. Bohužel to už teď říct nemohu.

18.9.2017 v 23:38 | Karma článku: 30.34 | Přečteno: 891 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Je to hotový a maj to četníci

Jo, to jo. A už ho ,,zhaftli"? No to eště né, ále asi jó. Teda možná. Jistě. Či alespoń snádˇ. Batˇ batˇˇ. A atˇ je jako latˇ. A ty ,,kladélko", kladˇ.

18.9.2017 v 18:05 | Karma článku: 11.76 | Přečteno: 376 | Diskuse
Počet článků 75 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2577
Prý vypadám exoticky a mám docela hezký … oči. Miluju umění, muže (někdy, některé) a ženy. Často tlachám v kavárnách a občas hraju divadlo. Jsem naivní cíťa a podle toho tento blog vypadá.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.